Blog

Volné pozice v oblasti vývoje softwaru a online marketingu

Jaký je dnešní trend a priorita při hledání volné pozice v oblasti vývoje softwaru a online marketingu?

Volné pátky, full remote, Homeoffice… Časté téma u každého pohovoru, který v rámci naší společnosti realizujeme. Jak tohle skloubit s provozem společnosti, spokojeným klientem, full servisem, který jsme klientům zvyklí poskytovat? U jakých pozic je to realizovatelné a u jakých to vůbec nelze? Na čem záleží, aby člověk udržel efektivitu, domácí pohodu a dokázal oddělit pracovní a soukromí čas? Co je vlastně dnes v rámci pracovní nabídky a poptávky „normální“ a považováno za standard v tomto oboru?


Pracovní pohovory v dnešní době a priority a očekávání zaměstnanců

Dnešní doba v IT oboru a marketingu nahrává jednoznačně zaměstnancům. Zkušených senior specialistů je velmi málo a vychovat juniora je mnohdy na roky. A záleží na mnoha faktorech, jestli se to vůbec podaří. Obor online marketingu i oblast vývoje softwaru je v rámci novinek tak rychlá, že jen sledovat to, jak jde kupředu je samo o sobě náročné.

 

Mnoho lidí má vysněnou práci v oblasti online marketingu, protože je to dnes trendy a říká se, že je v tom hodně peněz. Celkově oblast online marketingu působí, jako logický a velmi snadný obor, který zvládne každý. Pro někoho to tak bezpochyby je, protože je duší obchodník a marketing je v podstatě nepřímá forma obchodu. Pro mnoho lidí je to však velké trápení. Protože ty nápady zkrátka nemá a cokoliv vymyslet ho naprosto vyčerpá.

Na pohovorech se často setkáváme s mnoha požadavky ze strany zaměstnanců. Kandidáty často zajímá, flexibilní pracovní doba, volnost, Full Remote spolupráce nebo možnost Homeoffice. Zároveň je častým požadavkem i možnost občas chodit do kanceláře, aby se člověk socializoval, popovídal si, když mu bude doma tak nějak smutno. Z toho plyne, že by vlastně v té kanceláři měl někdo být vždy, protože když se ráno rozhodnu, že je mi smutno, co když se netrefím a kancelář bude prázdná.  Protože ostatním zrovna smutno není. Mnoho požadavků je tedy často v rozporu mezi sebou.

Pro nás je u jakéhokoliv kandidáta důležitá v podstatě jen jedna věc. Ta práce ho musí bavit a musí být jeho koníčkem. Pak má chuť se učit, přemýšlí o tom, jak práci udělat co nejlépe, má ambice být lepší a nemusí ho nikdo do ničeho nutit.

 


V našem týmu jsme si při lockdownu vyzkoušeli práci na Full Remote. V dané době fungovala, protože tak byli nastaveni všichni, naši klienti, potencionální zákazníci, celý tým. Loni v červnu jsme se rozhodli přijmout další členy do týmu. Rozšířit tým o několik juniorů, které si tzv. „vychováme“. Efektivita, reakční doba, zvyky nových členů týmu se ukázali neslučitelné s Full Remote systémem. Z našich dat a zkušeností vychází, že když sedí Senior v kanceláři vedle Juniora například u pozice grafik, je několika násobně rychlejší a efektivnější výstup od juniora, než když je na Full Remote.

Naši práci děláme pro klienta. Kromě její odbornosti, kvality, musí výstup být samozřejmě prodejný. Pokud bychom chtěli u Juniorů mít možnost práce Full Remote, musela by práce placená od úkolu nebo na IČ, jak dneska bývá zvykem. A to je proti naší firemní politice.

 

U jakých pozic a osobností je efektivní práce na Full Remote

 

Z našich zkušeností plyne, že jsou pozice, u kterých Full Remote možný nejen je, ale je efektivnějším a větším přínosem. Záleží samozřejmě i na samotné osobnosti člověka a jeho vlastní disciplíny.

Na pozicích vývojářů nebo kodérů je velmi obvyklé, že pracují na Full Remote, či kombinovanou pracovní dobu, kdy část stráví v kanceláři a část na Homeoffice. V rámci našeho týmu pracujeme s mnoha online nástroji, které nám umožňují komunikaci nad úkoly, plánování času a evidenci všech úkolů, které nám klienti zadají. I když vývojáři pracují většinou na Full Remote i tak se ukazuje jako velmi efektivní se alespoň jednou za měsíc osobně setkat v kanceláři a projít si veškerou dlouhodobou práci na projektech.

Komunikace je v rámci týmu s člověkem mimo kancelář složitější. Je potřeba klást důraz na perfektní zadání, naprostou přesnost a definici. Tuhle roli plní pozice projektového manažera, která je v tomto duchu nenahraditelná. V rámci této pozice je prakticky nemožný Full Remote, protože zde hraje roli klient a komunikace s ním. Celá společnost se nemůže zaměřovat na klienty, kteří mají ochotu se potkat jen online.

Sice se zdá, že novodobým trendem je „i dodavatel si své zákazníky vybírá, je to partnerský vztah, který je vyrovnaný.“, ale když už si dodavatel vybere, stejně vždy platí „Náš zákazník, náš pán.“ Nebo „Neuděláš to ty, udělá to někdo jiný a rád.“ A podle statistiky naší interní, my máme klienty, kteří se potkávat chtějí a vidí nás rádi. Při osobních schůzkách s nimi vždy uděláme velký kus práce a vymyslíme společně vše, co potřebují. Nadefinujeme si vše do detailu a tím jím šetříme čas. Nemusí nám zadání tvořit, ani posílat. Vtáhneme je do děje a pracujeme na tom společně. Je to nejen efektivní, ale taková spolupráce má obvykle dlouhodobý charakter.

 

Flexibilní pracovní doba, pružná pracovní doba, klouzavá pracovní doba, co to vlastně znamená?

Jaká je vlastně správná definice těchto pojmů a jaká je představa zaměstnanců o tom, jak by měla taková pracovní doba vypadat je mnohdy propastní rozdíl.

Zákoník práce nám říká:

„3.3 Pružná pracovní doba (§ 85) Pružnou pracovní dobu tvoří kombinace základních a volitelných úseků pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. Zaměstnanec je povinen odpracovat základní pracovní dobu podle předem stanoveného rozvrhu pracovní doby.“

Z toho lze usoudit, že pokud je denní pracovní doba 8 hodin + 30 min na oběd a čas strávený v kanceláři je nastaven na 10:00 - 16:00, plyne z toho, že by měl zaměstnanec odpracovat ještě dvě hodiny v libovolném čase během dne. Často je to chápáno však tak, že pracuji jen od 10:00 do 16:00 a pak jsem k dispozici, ale až budu u počítače.

V tomhle módu nefungujeme a asi toho ani nejsme schopni. To však neznamená, že bychom měli nespokojené zaměstnance. Ano, pro mnoho lidí je to naprosto neakceptovatelné, protože mají jiné priority, očekávání a představu. Naše zkušenost a statistika však ukazuje, že je to jen o zvyku, potřebě a o tom, ambicích a zda práce člověka baví nebo je pro něj pouhý zdroj příjmu.

Pokud je práce koníček, lze ji skloubit s rodinou, soukromím životem, koníčky, a ještě se posunout v rámci vlastního sebevzdělávání. 

 

Spokojený klient a jeho očekávání ze strany dodavatele v naší oblasti

Jak skloubit potřebu a požadavky potencionálních zaměstnanců a zároveň uspokojit klienta, který vyžaduje „Full servis“ a čeká, že požadavek bude splněn, protože to potřebuje obratem. Kolikrát je možné klientovi říct, omlouvám se, ale bohužel zaměstnanec má pružnou pracovní dobu a zrovna není u počítače. Až bude, dám vědět.

Bohužel statistika ukazuje, že klientů, kteří na tento model jsou ochotni přistoupit je tak málo, že jsme je za více než 15 let bohužel nepotkali. Máme jen takové klienty, kteří čekají „Full servis“, osobní schůzky, reakční doby „téměř obratem“. A to všechno jsme schopni klientům poskytnout, a proto s nimi máme i dlouhodobé vztahy.

 

Kde je tedy zlatý střed ve vztazích mezi zaměstnavatelem, zaměstnancem a klientem?

 

Z našich zkušeností plyne, že vše je o lidech. Pokud zaměstnance práce baví, neřeší čas navíc, který ji jako „Junior musí věnovat“ a jeho vlastní investice do sebevzdělávání ho odmění později jak finančně, tak v rámci vlastní efektivity a rychlosti. Zkušenosti člověk načerpá jen na projektech, situacích, reakcích od klienta nebo z vlastního kolektivu. Jen to ho dokáže někam posunout. A bez časové investice a bezkontaktní spolupráce na dálku, to jde velmi těžko a o dost déle. Někdy se to vůbec nepodaří, protože dříve dojde jedné či druhé straně trpělivost.

Pro klienta je práce od juniora obvykle neakceptovatelná. Trvá déle, obsahuje vysokou chybovost a je tedy mnohdy výrazně dražší než od seniora. „Junior“ si to na své pozici obvykle málo kdy uvědomuje. I zde existují samozřejmě výjimky, ale je jich opravdu velmi málo. Vychovat si „juniora“ je tedy čistý náklad bez záruky vždy jen pro zaměstnavatele. A samozřejmě jeho investice se mu nemusí vůbec vyplatit a ani vrátit, pokud není „junior“ smluvně vázán v rámci smlouvy na následnou dobu, kterou musí zaměstnavateli věnovat za jeho investici.